Jídelníček - pro počátek léčby

Není jednoduché si přiznat, že je člověk nemocný. Samotné mi to trvalo cca půl roku, než jsem byla ochotná připustit, že mé hubnutí už přesáhlo tu magickou hranici a že se ženu přímo do náruče smrti. Ale moji rodičové mi nedali život proto, abych ho hloupě prohrála s anorexií. Když jsem se rozhodla začít svou miniaturní stravu řešit, s hrůzou jsem zjistila, že jsem po více než roce naprosto ztratila pojem o normální porci pro dospělou ženu, co mám nebo nemám jíst, čím je správné začít a jak vůbec přinutit vyhladovělé tělo přijímat potravu. Nejtěžším rozhodnutím bylo pro to SKUTEČNĚ něco udělat a nemít jen plané řeči.

Můj velký dík patří brněnské pobočce Anabell, která má absolutně perfektní nutriční poradkyni. Má se mnou trpělivost, vysvětluje co a jak, odpoví mi, když tápu zda to nebo ono do mého jídelníčku můžu zařadit. A protože vím z vlastní zkušenosti, že tonoucí se stébla chytá a člověk hledá podobné lidi jako jsem já, kteří se léčit začali, rozhodla jsem se přidat se k nim a pomáhat třeba tím, že budu sama zveřejňovat co "dobrého a správného" jsem si připravila na snídaně, obědy, svačiny, večeře, aby bylo vidět, že na sobě pilně pracuji a že se prostě hodlám prát o svůj život, jak to jen půjde.

Je to velký boj, člověk je jeden den nahoře a druhý úplně dole. Vaše horší já vám říká, jak budete tlustí, oškliví, nikdo o vás koutkem oka nezavadí, jste slabí, nemáte silnou vůli něco vydržet. Mám silnou vůli. Vaše lepší já vás burcuje každý den, říká jak bude super nemuset se stydět se ukázat před manželem bez oblečení, jak bude skvělé nemrznout i pod hromadou oblečení, když zrovna sněží  nebo fouká vítr, jak úžasné bude mít krásné zdravé děti.

Uvědomuji si, jak daleko jsem zašla až v této době, kdy se s paní nutriční snažíme dostat se gramáží potravy a nutričními hodnotami na výživovou hodnotu, abych už dále nehubla a začala to tělo svoje těžce týrané hlady vyživovat a to se brání zuby - nehty a při každém navyšování je mi neuvěřitelně špatně. Ale rozhodně absolutně hodlám pokračovat tímto způsobem, protože do kliniky nebo nemocnice mou maličkost nikdo nedostane. "Rohlíkovou" dietu bych asi nepřežila. Jinak pro mě bylo stanoveno, že přibírací jídelníček musí mít 8200 - 11200 kJ (to se ještě nadřu, protože i po měsíci léčby jsem cca v polovině tj. 4500 kJ).

Jinak je možnost prohlédnout mou fotogalerii jídel, které jsem fotila, když se jsem si vzpomněla :-) Fotogalerie